úterý 15. srpna 2017

Už se to blíží

Znáte to, nic nedonutí člověka k akci lépe než přiblížení se nevyhnutelného - v mém případě ZAČÁTKU ŠKOLNÍHO ROKU.
Je to neuvěřitelné, jak se to blíží. Ještě nedávno jsem přemýšlela, jak to provedeme, abychom holky na celé dva měsíce zaměstnaly a vyplnili těch několik týdnů. Teď už zbývá jen 14 dnů do konce prázdnin, což mi vždy spolehlivě připomene návštěva obchodů, kde jsou teď přímo u vstupu naaranžovány sešity, aktovky, pastelky a další nezbytné věci.

Kroužků nám naštěstí letos ubude, ale i tak jsem si uvědomila, že budou potřeba další pytlíčky a vaky na tělocvik, a tak jsem po několika měsících vytáhla opět šicí stroj a dala se do toho.





Všechny sportovní vaky jsou momentálně určené k prodeji na FLERU.


úterý 1. srpna 2017

Čas bylinek

Čas bylinek, čas vůní - suším bylinky všeho druhu. Nakládám do olejů nebo do soli, sekám do mražáku.Člověk by nevěřil, kolik se toho na tak malém balkoně může urodit :-)A to ještě přišla sousedka, jestli nechci "trochu bylinek" - z té trochy se vyklubaly skoro 2 košíky...
2 dny jsem se s tím mořila - už jsem voněla jako babka kořenářka :-)
Kopr je naložený v soli.
Sůl mám rozmarýnovou.
Oleje jsou bazalkový s česnekem a saturejkový.
Octy nedělám, ale na ty je specialista babička.
Na okně se mi suší zbytek saturejky, tymián - ten později přijde do sirupu a levandule. Až bude chvilka, budou z ní pytlíčky proti molům.
Z "lavoru" bazalky je pesto.
Horké léto svědčí rajčatům, a tak jich každé ráno sklízím hrst.
Mám ráda léto. Jen by nemuselo být takové horko jako je dnes.
tymián
levandule



Můj stupňovitý stojan na balkoně. Juka mi jaksi odpadla, ale když už jsem ji chtěla odepsat, najednou vyrazil výhon zespoda - tak si ji ještě chvíli nechám :-) I když to vypadá dost zvláště.
Bugenvile má jakousi zvláštní světle žlutou barvu - na jaře opadala a teď ne a ne zrůžovět.

  

Aloe
 
Olivovník

pondělí 24. července 2017

Dovolená v Jizerských horách

Postupně o dovolených projíždíme Čechy a na Jizerské hory padl los tentokrát - protože tam kromě mé maličkosti nikdo z rodiny ještě nebyl.
Tak jsem procházela Libercem a vzpomínala na studentské časy před 20 lety ;-) A vybavily se mi vzpomínky a jména, které odpočívaly někde hluboko :-) A protože je většina nepublikovatelná, tak budu raději psát o dovolené:

Osvědčilo se nám rozdělit dovolenou na dvě části - týden na jednom místě a týden na druhém v té dané oblasti ( i když letos to bylo pouze 11 dnů).
Nejsme nároční potřebujeme jen místo na přespání, kuchyňku a vlastní sociální zařízení (po zkušenosti, kdy jsme žaludeční nevolnost postihla celou rodinu a běhat celou noc na sociálku na patře - no more)

První ubytování - chatová osada Bílý potok. Vyšlápli jsme si na nejvyšší vrchol Jizerských hor - Smrk, vylezli jsme i na Jizeru. Prostě turistická dovolená. Houby jsme nenašli a po cestách jsme uzobávali borůvky, takže jsme se vraceli s modrými pusami. Počasí nám přálo - ačkoliv nebylo moc teplo a pršelo nebo bouřilo skoro každý den, zmokli jsme jen málo - ještě že jsou ty aplikace s předpověďmi počasí :-) Občas některá z cácorek neplánovaně skončila v potoce, ale to k tomu prostě patří. 
A jak můžete vidět, byly i kroupy.
Příjemně nás překvapilo polské městečko Świeradów-Zdrój /je to krásné lázeňské městečko/. I když nás z něho vyhnala bouřka.

A pak jsme se přesunuli do Janova. A pak začal náš "boj" s Libercem - tolik uzavírek, tolik objížděk - a navigace z toho byla úplně trumpachová.

No, ale na Ještěd jsme vylezli. Bílého tygra jsme taky viděli, paní u kasy v botanické jsme přesvědčovali, že když vstupenky kupuje tatínek, ale dovnitř půjde jenom "dámská část", že i tak jsme rodina.

Užili jsme si vlakový výlet do Žitavy a pak parním vláčkem do Oybinu. Tam jsme se opětovně přesvědčili že se musíme předem informovat, jestli je vstup do areálu alespoň na nakouknutí - protože velké prohlídky pro nás nejsou (Nejmladší cácorka dokonce prohlásila o prohlídce na Sychrově, že nejlepší na ní bylo, že byla krátká :-) A to byla speciální prohlídka pro děti - 35 min s namašlenou princeznou)!  

Naši prostřední nadchla lanová centra a neustále někde lezla. IQ landia a Babylon nás v severních Čechách nemohli minout. V prodejně bižu v Jablonci by šlo strávit i celé dopoledne a utratit celou výplatu. Tak si holky alespoň vytvořily šperky - měly tam totiž i tvořivou dílničku. Bylo to bezva a nakonec došlo i na venkovní koupačku v Bedřichově.  

Škoda jen, že je už po dovolené. Tak se jde pracovat a tvořit.           


                                

pátek 21. července 2017

Červnová Paříž

Před měsícem jsme si udělali s manželem výlet do Paříže na prodloužený víkend - bez dětí. Takové druhé líbánky :-) Můj narozeninový dárek.

Byla jsem natěšená, protože ve Francii jsem už sice byla, ale Paříží jsme jen projížděli. A myslím že mě nezklamala.

Eiffelovka mě nadchla, byla jsem unešená ze Sacré Coeur, líbil se mi Montmartre. Viděli jsme toho hodně ale možná víc jsme toho ještě neprošli. Jezdili jsme metrem i vlakem a jednou neplánovaně i taxíkem, to když měl noční vlak výluku a náhradní autobusová doprava nefungovala - taxík za 50€ jsem rozdýchávala ještě dlouho. :-)

Mám averzi k davům lidí, ale některé památky jsme prostě vidět museli a tak jsme to byli nuceni přetrpět. Naštěstí u Eiffelovky po ránu ve všední den moc lidí nebylo, u Notre-Dame fronta postupovala rychle - i když jsem měla obavy jestli mě dovnitř pustí, protože jsem měla tričko bez rukávů a svetřík jsem samozřejmě neměla - vždyť bylo přes 30 stupňů. FrontuSacré Coeur jsme vzdali - ta měla přes několik stovek metrů - už byl pátek, fronta před Louvre byla v tom vedru k nepřečkání a davy na Monmartre jsem se proplétala sama, protože manžel řekl že to nedá a raději na mě počká.

Paříž je nádherná, jen má člověk někdy pocit že už není v Evropě. Ale pocit ohrožení jsem nikdy neměla - tedy když pominu, že jsme se ocitly na vlakovém nádraží u fotbalového stadionu zrovna když končil zápas Franice - Anglie. ;-) Je ovšem nutné si zvyknout na všudypřítomné kontroly do památek /u Eiffelovky byly kontroly i na WC/ do větších obchodů a hlídky ozbrojených vojáků a policistů.

Ochutnala jsem makronky a palačinky, ale jinak mě jídelní lístky hrozně vytáčely, protože jsem si nic nemohla přečíst - neumím francouzsky. Manžel se jen smál. Jemu to prý nepřijde, protože tak to on má všude :-) Takže nakonec jsme skončili v supermarketu /ale na bagetu do pekařství jsem si troufla :-)/ nebo v občerstvení, kde měli jídla vyfocená :-) 

Francouzi jsou neskuteční v tom, kde všude "odpočívají" - v parku pod Eiffelovkou, na louce před Invalidovnou, v parcích jsou k dispozici tisíce židliček a nikoho neudiví, když se prostě někde usadíte a vytáhnete si svačinku nebo knihu. Pohoda.
Jen ty kavárničky jsem nepřekousla - takové to běžné posezení - musela jsem ho samozřejmě odzkoušet - ale: připadala jsem si jako sardinka v konzervě - pidižidlička, pidistoleček, stehýnko na stehýnko se sousedem od vedlejšího stolu, batoh pod židličkou, kolemjdoucí po chodníku ťukali taškama o stolek, před nosem jsem měla čtyřproudou silnici, kde věčně někdo troubil.... Já prostě potřebuju větší volný prostor okolo sebe. Víckrát mě k tomu manžel nedonutil ;-)



čtvrtek 27. dubna 2017

Jarní příspěvek

Velikonoční prázdniny ve východních Čechách. Byla zima, ale počasí bylo sem tam i sluníčkové - ideální na procházky. Po dlouhé době jsem si prošla trasu Skalka - Hroška - Trnov - Ostrov - Skalka.
Na komíně polorozpadlého statku na Ostrově jsou opět čápi. Fotka vpravo.

Není kroj, jako kroj, že! Tento jsem si vyfotila v Pileticích u Hradce Králové na Šrámkově statku. Je úplně jiný než moravské kroje. Je vyšívaný zlatem  se zlatým čepcem. Zřejmě patřil nějaké selce.





















A pak jsem ještě vyhrabala jednu starou fotku - nesmějte se - stačí, že jsem dostala záchvat smíchu já, když jsem se viděla. Ten kroj je pro menší dítko, než jsem byla tenkrát já - samá ruka, samá noha. Kolik mě mohlo být? Asi okolo 14. Ale přesvědčili mě, abych si ho na tu slávu vzala - a takto to dopadlo :-) No alespoň mám na něho památku. Nedávno jsem si ho totiž dovezla domů, abych ho trochu poopravila. Zástěrka je už někde v nenávratnu, sukně se rozpadla, ale bílá halenka a vestička jsou v celkem dobrém stavu, ale věneček je potřeba trochu zrekonstruovat a vyměnit stuhy.
Ale neptejte se mě, kde jsem k němu přišla nebo z jaké je oblasti - no, východočeské. Ale víc nevím.
A když už jsme byli u toho Hradce, navštívili jsme i skanzen v Krňovicích - pečou tam moc dobrý chleba. :-)





neděle 19. března 2017

Ze srdce

Valentýn je za námi, ale já si pro radost svou /a možná i někoho jiného/ ušila pár dekoračních srdíček na zavěšení. 

Pokud byste některé z nich chtěli, najdete je na FLERU.

úterý 14. března 2017

Mám poklad

Někdo za poklad považuje zlato a drahé kamení. 
Já mám poklad jiný. 
Na kroj budu potřebovat krajky. Nejdříve jsem uvažovala o obyčejných, průmyslových, kupovaných v galanterii. Pak se mi to ale rozleželo. Přeci jen pocházím z kraje poblíž Vamberka, kde se paličkovaly krajky. A zkusila jsem oslovit své známé, o kterých jsem věděla, že někdo z rodiny paličkoval, jestli něco takového nemají a zda by mi to neprodali.
Neprodali. Dostala jsem to. Prý je to po babičce a jen jim to leží na půdě. Byla jsem jako v Jiříkově vidění. Tolik metrů krásných ručně paličkovaných krajek - zdarma, jen tak :-o

A tak se kochám.



Postupně pokračuji ve vyšívání. Jde to pomalu - kradu chvilky po večerech. Pravda, žádná sláva to není, je vidět, že jsem se tomu už delší dobu nevěnovala.


 

pátek 10. února 2017

Kroj I.

Venku tma, sníh a mráz - ideální čas k vyšívání /i když jsem zjistila, že už hůř vidím ;-) vyšívat bílou bavlnkou na bílé plátno pod noční lampičkou není nic moc/. Chvíli mi to trvá, než zaostřím.
Tak malá dokumentace, že se neulívám a že můj "výmysl" ušít si hanácký kroj není jen pouhé plácnutí do vody - začínám vyšívat kapesníček (nebo šátek- jak kdo chcete).
Kapesníček má rozměry 65x65 cm - originální staré kroje jej měly dokonce prý 75x75 cm. Ale to už mi přijde jako opravdu velká plachta.
Motiv mi předkreslila paní Vitoslavská z Troubek, která také kroje šije. Dlouho jsme strávily diskuzí nad motivy. Kroměříž totiž nemá svůj vlastní kroj, i když okolní vesnice ano. Hledaly jsme tedy spolu něco, co je pro tuto oblast typické - jablíčka, srdíčka, perutě. Nakonec jsme vybraly víceméně neutrální vzor dožínkového věnce, který se objevuje častěji v této oblasti.
Shodly jsme se, že jak kapesník, tak zástěra bude vyšíván bíle, tak jak původní hanácké kroje byly. Navíc je to decentnější - tvořím totiž TETKOVSKÝ KROJ (jj už nejsem nejmladší :-D).
Bavlnky jsou DMC - jsou lesklé, takže když je dílo hotové, rozdílně vyšívané díly jinak odrážejí světlo a výšivka vypadá, jako by byla vyšívaná několika odstíny.
Začala jsem vlnkovou obrubou - pro jistotu ze zadní strany, než to dostanu do ruky.
Obrubu vyšívám dvěma nitkami, samotný motiv bude vyšíván jednou nitkou.


A takto nějak by měl vypadat výsledek - vypraný, vyžehlený, naškrobený. Tak mi držte palce a já jdu pokračovat - prý za 6 týdnů bych to měla stihnout. :-) Však jsem říkala, že šití toho kroje je můj plán na příští pětiletku :-) 


A víte, co je nejhorší. Když jsem s vyšíváním začala - asi po 15ti letech - nejdřív jsem si chvíli gůglila, abych zjistila možné postupy a najednou mě začaly napadat další a další věci, které bych si chtěla zkusit vyšít a vyšitím dozdobit. To je nekončící proces. 
Ať žije tvoření.

středa 4. ledna 2017

To Do - takzvaně To Dám I.

Jé, to byly cácorky roztomilé,
když byly takhle maličké.
Zase mám jeden šílený nápad. Nevím, jestli to bude tím novým rokem? ...ale asi ne, protože mě napadl už před vánoci - tak možná následek předvánočního šílenství?
Rozhodla jsem se ušít kroj - hanácký kroj.
Proč - tak to fakt netuším, asi bych musela zajít k psychologovi nebo možná k hypnotiézérovi, aby někde vydlabal moje skryté důvody. Ale přijde mi to jako dobrý nápad.

Možná bych fakt měla zajít k tomu psychologovi.

Míváte taky takové střelené nápady? Napište mi je? Ať vím, že v tom nejsem sama :-D

Zatím totiž ani netuším jak.
Probrouzdala jsem internet, posbírala obrázky, pár textů, navštívila knihovnu, ale zatím nemám nic konkrétního, pár všeobecných textů, jednu knížku a jednu knížku zarezervovanou. Netušila jsem, že to bude taková práce sehnat nějaké informace. Asi nejjednodušší bude zkontaktovat členy některých folklórních spolků. Tak kdybyste měli nějaký kontakt, budu za něho ráda.
Mám v úmyslu ušít ženský hanácký kroj - asi spíše všední, typický pro Kroměříž. Haleny jsem už kdysi šila, tak ještě ten zbytek :-)

Co všechno potřebuju vědět:

  • z čeho všeho se takový kroj skládá
  • z jakých materiálů se šije
  • jaké barvy jsou pro něho typické
  • jaké výšivky se používají


Určitě toho bude ještě víc, kdyby vás něco napadlo, dejte vědět. A já jdu studovat.

pondělí 2. ledna 2017

Dopis Novému roku

Tak tě tu vítáme Nový roku. Máš na konci sympatickou 17 a to se mi líbí. Jen bych na tebe měla malou prosbu.

Vím, že se říká, jak na nový rok, tak po celý rok, ale prosím tě, mohl bys udělat výjimku! Ten binec v bytě - rozvěšené oblečení po lyžování, sušící se lyžáky, pozůstatky po silvestrovské oslavě, rozházené deky, hračky bych vážně nechtěla mít celý rok na očích. 
Vím, že v dětském pokoji to asi bude celoroční problém - budu si muset ten jako "uklizený" stav vyfotit, aby dcery, až budou dospělé nemystifikovaly své děti, že jako ony měly v pokoji uklizeno a pokaždé si hrály pouze s jednou panenkou a ostatní měly vzorně srovnané v polici. Zlatý voči.

Jo, a v tom akvárku je jakási rychlerostoucí černá řasa, té bych se velmi ráda zbavila, pokud by to tedy šlo. Uvítala bych, kdyby do něho bylo alespoň trochu vidět. Ono, když se odklopí víko, tak jsou vidět i prohánějící se ryby a voda je čistá, ale to sklo..

Poměr nemocných ke dnešnímu dni 1:4 v naší rodině celkem beru. Kdyby se ti občas podařilo 0:5 bylo by to taky fajn.

Jo a oznamuji ti, že dnes neuklízím. Už takhle mám pocit, že šůruju furt dokola - a víceméně bez výsledku, tak si to dneska dopustím, ať už je tu binec jakýkoliv. Ještě abych si to tuplovala - nic nebude, co kdyby opravdu platilo, jak na nový rok, tak po celý rok. Dnes si budu užívat, budu si hrát s cácorkama, budu si číst, něco vytvořím nebo ušiju a půjdeme na procházku.

Tak tě milý Nový roku zdravím a už se na tebe těším.

Tvoje

Martina
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...